• Marek Bitomský, Jiří Šiffner
  • Výlety
  • 308× přečteno

Naši osmáci a deváťáci prožili v týdnu od 4. 6. do 8. 6. tak úžasné chvíle, na které jen tak nezapomenou a vzpomínky na ně se jim budou jistě vracet po celý život. V těchto dnech totiž proběhl 1. ročník výchovně vzdělávacího pobytu naší školy v Praze, který, doufáme, budeme pro naše žáky pořádat i v následujících letech. Do Prahy jsme nejeli relaxovat, program byl vskutku náročný – rozdělený na dopolední, odpolední a večerní část. Viděli, slyšeli a zažili jsme toho požehnaně, však posuďte sami.

Den 1. znamenal dopolední přesun vlakem z Města Albrechtic na Hlavní nádraží v Praze a odtud metrem na naši základnu – hotel v Kobylisích. Hned poté jsme se pustili do první části našeho programu, a tím byla návštěva Národního technického muzea. Zde jsme si mohli projít opravdu nabušené sbírky muzea z mnoha oborů technické a průmyslové historie i současnosti. Největším vizuálním lákadlem byly a jsou asi dopravní prostředky, ovšem stejně zábavné bylo hledat v jiné expozici předměty denní potřeby, které známe od svých rodičů či prarodičů (plechové vysavače, bakelitové fény či dokonce umakartovou koupelnu a další). Po návratu zpět na hotel nás čekala teplá večeře a pak už velký tramvajový přesun k Národnímu divadlu, odkud jsme pěší chůzí přes Vltavu pokračovali k lanovce s výjezdem na Petřín. Poctivě pěšky vystoupaná rozhledna nám nabídla úchvatná panoramata na všechny strany v lehce zapadajícím slunci. Následnou příjemnou procházkou jsme kolem Strahovského kláštera zamířili skrz Hradčany k večerním vyhlídkám z Pražského hradu na Malou Stranu a protější břehy Vltavy. Na místě jsme ještě žákům pod sochou pana prezidenta profesora T. G. Masaryka pedagogicky vysvětlili, co znamenala a stále znamenají jeho slova: „Nebát se, nelhat a nekrást!“ – tolik aktuální i v dnešní době. Z Pražského hradu nás slavná Nerudova ulice svedla ke Karlovu mostu a skrz lidskou mačkanici jsme doputovali na Staroměstské a pak Václavské náměstí. Již v pokročilých večerně/nočních hodinách jsme se utahaní vrátili zpět na hotel.

Den 2. odstartoval prohlídkou Pražského hradu. Prošli jsme s výkladem katedrálu sv. Víta, starý královský palác s Vladislavským sálem a slavnou kanceláří, odkud letěli z okna císařští úředníci, i malebnou Zlatou uličku. Po cestě na Staré Město pražské jsme chvilku spočinuli v nádherné Valdštejnské zahradě, která přiléhá k budovám Senátu. V odpoledních hodinách nás nemile překvapil déšť a nám nezbývalo, než se ukrývat v podloubích Staroměstského náměstí. Lehce navlhlí jsme vystoupali na věž Staroměstské radnice a poté naopak sestoupili do jejího podzemí. Po večeři nás pak čekalo divadlo U Hasičů a luxusní komedie „1+1 jsou 3“. Náš bouřlivý smích rozechvěl základy divadla a pražské herce jsme vyvolali potleskem snad čtyřikrát.

Den 3. nám hrozil chladným a deštivým počasím, takže jsme velice flexibilně pozměnili dopolední program. Nejdříve jsme zapálili nejednu svíci v Národním památníku hrdinů heydrichiády ve slavném kostele sv. Cyrila a Metoděje a v jeho kryptě (obojí žáci znali ze slavného filmu Anthropoid), a potom se přesunuli do Národního muzea, kde jsme v jeho skvostných moderních expozicích strávili celé dopoledne. Zde by se dalo strávit času mnohem víc, ale čekal nás odpolední program, a to prohlídka muzea Karlova mostu s komentovanou plavbou po Vltavě, včetně Čertovky, kde znalci filmů o chobotničkách z 2. patra spatřili dům filmové rodiny Holanových. Večer jsme se opět mohli těšit na divadlo, tentokrát na Rusalku v podání studia Ypsilon s tak známými jmény jako je Martin Dejdar, Jiří Lábus či Petr Vacek. Úžasné bylo, že jsme se mohli s celým hrajícím souborem vyfotit, za což jim velice děkujeme.

Den 4. nás zavedl na nedaleký Karlštejn, středověké centrum ultimátní moci Karla IV., byť většina lidí si ho spojuje spíše se slavným muzikálem. Pod Karlštejnem jsme navštívili též muzeum voskových figurín a poté se vydali zpět do Prahy. Odpoledne jsme strávili v nově otevřeném Armádním muzeu na Žižkově, kde jsme mohli zhlédnout působivé vojenské expozice z období od pravěku až po současnost.

Návštěvu muzea jsme zakončili v sympatické muzejní kavárně s panoramatickým výhledem na Prahu. Zde by se dalo vydržet opravdu dlouho, ale hlad a zavírací doba nás donutily muzeum opustit. A nastal poslední večer ve znamení lehké melancholie z blížícího se konce celého programu. Našim žákům jsme dopřáli trochu odpočinku v nákupním centru Flora, a pak už jsme se přes smutné balení a poslední noc přehoupli ke čtvrtečnímu odjezdu zpět do země Slezské.

Foto Marek Bitomský, Jiří Šiffner, Karolína Kobín Text Marek Bitomský, Jiří Šiffner

 

Back To Top