Školní řád

Neubližuji spolužákům.
Neběhám po chodbách.
Chovám se ohleduplně ke svým spolužákům a zaměstnancům školy.
Respektuji názor druhého.
Ohleduplně a šetrně zacházím se školními pomůckami a majetkem školy.
Nikoho nešikanuji.
Nepoužívám vulgární výrazy.
Umím pěkně a hlasitě pozdravit.
Jsem ochotný pomoci a poradit spolužákovi.
Nezapomínám, že svým chováním reprezentuji svou školu na veřejnosti.

Školní řád je vydán na základě ustanovení § 30, odst. 1) zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném znění.

I. Podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků a jejich zákonných zástupců ve škole nebo školském zařízení a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů se zaměstnanci školy

PRÁVA

1) Žáci mají právo na:

slušnou odpověď po slušném zadání otázky od kteréhokoliv zaměstnance školy
bezplatné a povinné základní vzdělání, rozvíjející v maximální míře osobnost, nadání, rozumové a fyzické schopnosti, které vede k úctě k lidským právům a základním svobodám
na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání
na sdružování, volbu a zvolení do žákovské samosprávy, pracovat v ní a jejím prostřednictvím se obracet na ředitelku školy s tím, že ředitelka školy je povinna se jejich stanovisky a vyjádřeními zabývat
přímý přístup k ředitelce školy, pokud jsou přesvědčeni, že jejich chování či nějaká činnost je kýmkoliv z pracovníků školy nespravedlivě hodnocena, při řešení jakéhokoliv závažného problému
důstojné zacházení a jednání ze strany vyučujících, na zachování anonymity při jednáních s učiteli o svých problémech, ochranu osobních údajů
na vyjádření názoru k hodnocení v některém z předmětů v posloupnosti: vyučující daného předmětu, třídní učitel, ředitelka školy (obdobně v případě nějakého osobního sporu s některým z vyučujících)
na vyjádření se ke všem rozhodnutím, která se jich ve škole týkají, vyjádřením musí být věnována přiměřená pozornost
přiměřený čas k odpočinku a zábavě v době určené rozvrhem přestávek
přístup k informacím, které jsou zaměřeny zejména na rozvoj jejich sociálního, duchovního a mravního blaha, jejich tělesného a duševního zdraví (třídnické hodiny, školní web, edupage, individuální konzultace s vyučujícími)
přítomnost na TS a konzultačních hodinách pro rodiče k hodnocení chování a prospěchu, včetně konzultací zákonných zástupců s VP a preventistkou negativních jevů)
informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání, poskytování školských služeb (zvláštní péči při onemocnění, zdravotním postižení, neporozumění učivu, mimořádném nadání, primární prevenci negativních jevů, kariérovém poradenství, odborné pomoci při integraci, při dlouhodobém neprospěchu)

2) Zákonní zástupci mají právo:

na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání jejich dítěte, informace a poradenskou činnost školy v záležitostech, které se týkají vzdělávání, poskytování školských služeb anebo jiných skutečností popsaných ve školském zákoně
na přímé sdělení závažných informací na třídních schůzkách, konzultačních hodinách a při dalších individuálních jednáních (pokud nebylo prokazatelně dohodnuto se zákonnými zástupci jinak)
na nepřímé sdělení informací s využitím ŽK, serveru elektronické žákovské na stránce školy EduPage, www.zsma.cz, e-mailem
vyjadřovat se ke všem rozhodnutím, která se jich, nebo jejich dětí ve škole týkají, vznášet podněty, náměty a připomínky k činnosti školy, v případě písemného podnětu musí ředitel odpovědět písemně nebo zajistit osobní jednání
na ochranu svých osobních údajů podle zákona (souhlasí s využíváním údajů tak, jak je definováno ve školských předpisech)
na vzdělání v jazyce národnostní menšiny, a to za podmínek stanovených v § 14 školského zákona
na taktní přístup pedagogických pracovníků při řešení jakýchkoliv problémů souvisejících s činností školy
navštívit po předchozí domluvě s ředitelkou školy vyučování svého dítěte, seznámit se s organizací výchovně vzdělávací práce školy
podílet se na práci SRPDŠ (sdružení rodičů a přátel dětí a školy)
být voleni za členy školské rady, případně prostřednictvím rady podávat náměty a připomínky k činnosti školy

3) Pegagogičtí pracovníci mají právo:

na zajištění podmínek potřebných pro výkon jejich pedagogické činnosti, zejména na ochranu před fyzickým násilím nebo psychickým nátlakem ze strany dětí, žáků, studentů nebo zákonných zástupců dětí a žáků a dalších osob, které jsou v přímém kontaktu s pedagogickým pracovníkem ve škole
aby nebylo do jejich přímé pedagogické činnosti zasahováno v rozporu s právními předpisy
na využívání metod, forem a prostředků dle vlastního uvážení v souladu se zásadami a cíli vzdělávání při přímé vyučovací, výchovné, speciálně-pedagogické a pedagogicko-psychologické činnosti
volit a být voleni do školské rady
na objektivní hodnocení své pedagogické činnosti

POVINNOSTI A PRAVIDLA

4) Povinnosti žáků:

dodržovat školní řád, další nařízení a bezpečnostní předpisy, se kterými byli seznámeni
řádně docházet do školy nebo školského zařízení a řádně se vzdělávat
být na svém místě nejméně 10 minut před zahájením vyučování – podle rozvrhu hodin, zúčastnit se akcí, které ředitelka školy vyhlásí jako povinné (ve vhodném oblečení, mít na paměti, že reprezentují školu i na veřejnosti)
zúčastňovat se výuky podle rozvrhu, na vyučovací hodiny přicházet včas, připravit si před zahájením vyučovací hodiny věci potřebné k vyučování, před hodinou tělesné výchovy se převléknout do cvičebního úboru, před pracovním vyučováním do pracovního oděvu
zúčastňovat se povinných akcí organizovaných školou – exkurzí, výletů a jiných činností, které jsou součástí výuky
řádně se doma připravovat na vyučování
nosit požadované školní potřeby, žákovskou knížku – pokud není využívána její elektronická forma „EduPage“
po zvonění na hodinu sedět v lavici, pokud se vyučující nedostaví do 5 minut po zvonění, oznámí tuto skutečnost třídní služba v kanceláři školy
po ukončení vyučování (po poslední vyučovací hodině ve třídě) uklidit svá místa a učebnu, zvednout židle), za doprovodu vyučujícího se přesunout do šatny
chovat se zdvořile a ohleduplně ke všem lidem, zdravit všechny dospělé osoby pohybující se ve škole pozdravem „Dobrý den,“ ve třídě pak při vstupu učitele nebo jiné dospělé osoby povstáním, nekonají-li právě písemné, výtvarné nebo ruční práce (za závažné porušení povinností stanovených školním řádem bude považováno hrubé slovní vyjadřování a úmyslný fyzický útok žáka vůči spolužákům či pracovníkům školy)
po přihlášení docházet do nepovinných předmětů
plnit pokyny pedagogických pracovníků školy a školských zařízení vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem
oznámit neprodleně vyučujícímu, dozírajícímu, případně třídnímu učiteli, ztrátu osobní věci, nalezenou věc neprodleně odevzdat v kanceláři školy
neponechávat své věci bez dozoru (mimo vyhrazená místa určená TU a dalšími vyučujícími), škola neodpovídá za jejich zcizení nebo poškození. Při ztrátě věci z uzamčené šatny, uzamčené třídy oznámí žák týž den ztrátu třídnímu učiteli, který s ním sepíše protokol o ztrátě věci
třídní pokladníci či jiní vyučujícím pověření žáci předávají vybrané peníze neprodleně třídnímu učiteli, který zajistí jejich uložení do školního trezoru

5) Žáci mají zakázáno:

v průběhu vyučování používat mobilní telefony, v prostorách školy je nabíjet (výjimku lze dohodnout s vyučujícím) a další audiovizuální techniku, která by sloužila k pořizování fotografií, video záznamů či audio záznamů vyučujících, ostatních žáků a zaměstnanců školy
hlasitě přehrávat reprodukovanou hudbu z přehrávačů, mobilních telefonů a obdobných zařízení během vyučování, pohybovat se po škole s nasazenými sluchátky
sedět na okenních parapetech, na radiátorech ústředního topení, na dřevěném obložení, skříňkách a lavicích
nosit do školy cenné předměty, které nepotřebují k výuce, větší obnosy peněz (v odůvodněných případech lze k úschově využít trezoru školy či jiný vymezený prostor určený učitelem)
pohazovat a nechat povalovat své aktovky či batohy v prostorách školy, např. u šaten, před jídelnou
konzumovat potraviny a nápoje v průběhu vyučovacích hodin (výjimky povoluje vyučující)
nosit do školy doma chovaná zvířat (např. myši, křečky, hady, pavouky…), výjimku tvoří zvířata přinášená do školy v rámci výuky s výslovným svolením vyučujícího

6) Povinnosti rodičů (zákonných zástupců nezletilých žáků):

zajistit, aby žák docházel řádně do školy, přihlášení žáci do školní družiny (tato povinnost je přímo provázána s povinností dokládat důvody nepřítomnosti v případě nedocházky žáka do školy)
na písemné vyzvání ředitelkou školy doporučeným dopisem (nejméně s týdenním předstihem) se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání a chování žáka
informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh jeho vzdělávání (informovat o zdravotním stavu dítěte a dalších skutečnostech, které mohou mít vliv na výkonnost dítěte a jeho hodnocení ve škole, případně by mohly ohrozit nejen dítě samo, ale také zdraví dalších osob)
oznamovat škole údaje podle zákona 561/2004 Sb. (školský zákon), § 28 odst. 2 a 3, tj. (jméno a příjmení, rodné číslo, státní občanství a místo trvalého pobytu, údaje o předchozím vzdělávání, datum zahájení vzdělávání ve škole, vyučovací jazyk, údaje o tom, zda je žák zdravotně postižen, včetně údaje o druhu postižení nebo zdravotním znevýhodnění, popř. údaj, zda je žák sociálně znevýhodněn, údaje o zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, datum ukončení vzdělávání ve škole, jméno a příjmení zákonného zástupce, místo trvalého pobytu a adresu pro doručování písemností, telefonické spojení a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka a změny v těchto údajích)
předem známou nepřítomnost žáka je nezbytné omluvit před jejím započetím
doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka (lze využít telefonu, e-mailu, následně je nezbytná písemná omluvenka podepsaná zákonným zástupcem, kterou žák předá třídnímu učiteli bezprostředně – tj. první den příchodu do školy, výjimečně v následující den (později doložená absence bude považována za neomluvenou)
v případě podezření z nevěrohodnosti dokladu potvrzujícího důvod nepřítomnosti žáka se může ředitelka školy v dané věci obrátit na zákonného zástupce nezletilého žáka nebo požádat o spolupráci věcně příslušný správní orgán
škola může požadovat, pokud to považuje za nezbytné, doložení nepřítomnosti žáka z důvodu nemoci ošetřujícím lékařem žáka, a to pouze jako součást omluvenky vystavené zákonným zástupcem nezletilého žáka, pokud přesáhne tři dny školního vyučování
ve zcela výjimečných, individuálně stanovených případech (především v případě časté nepřítomnosti žáka nasvědčující zanedbávání školní docházky) může škola požadovat jako součást omluvenky potvrzení ošetřujícího lékaře o nemoci žáka i v případě nepřítomnosti, která nedosahuje tří dnů

7) Povinnosti pedagogických pracovníků:

vykonávat pedagogickou činnost v souladu se zásadami a cíli vzdělávání
chránit a respektovat práva žáka
chránit bezpečí a zdraví žáka a předcházet všem formám rizikového chování ve školách a školských zařízeních
svým přístupem k výchově a vzdělávání vytvářet pozitivní a bezpečné klima ve školním prostředí a podporovat jeho rozvoj
ve smyslu evropského nařízení ke GDPR zachovávat mlčenlivost a chránit před zneužitím data, údaje a osobní údaje a zaměstnanců školy, citlivé osobní údaje, informace o zdravotním stavu dětí, žáků a studentů a výsledky poradenské pomoci školského poradenského zařízení a školního poradenského pracoviště, s nimiž přišel do styku, shromažďovat pouze nezbytné údaje a osobní údaje, bezpečně je ukládat a chránit před neoprávněným přístupem, neposkytovat je subjektům, které na ně nemají zákonný nárok, nepotřebné údaje vyřazovat a dál nezpracovávat
poskytovat žáku nebo zákonnému zástupci nezletilého žáka informace spojené s výchovou a vzděláváním

8) Docházka žáka do školy, jeho uvolňování z vyučování:

žák je povinen chodit do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin a účastnit se činností organizovaných školou v rámci výchovně vzdělávací práce školy. Účast ve vyučování nepovinných předmětů, docházka do zájmových kroužků a školní družiny je pro zařazené žáky v průběhu pololetí povinná, ukončit tuto docházku lze pouze na základě písemného sdělení zákonného zástupce
nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z důvodů předem známých, požádá zákonný zástupce předem písemně o jeho uvolnění
o uvolnění z jedné hodiny rozhoduje vyučující daného předmětu
za mimořádných okolností (náhlá nevolnost, úraz) může uvolnit vyučující žáka s tím, že zajistí jeho předání zákonnému zástupci, zapíše jeho absenci neprodleně do třídní knihy a následně informuje ředitelku školy
na dobu do pěti vyučovacích dnů povoluje uvolnění třídní učitel, na delší dobu ředitelka školy, v takovém případě předkládá řediteli žádost k vyřízení třídní učitel se svým stanoviskem
rozhodnutím ředitelky školy lze uvolnit žáka zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu pro zdravotní nebo jiné závažné důvody na základě žádosti jeho zákonného zástupce; zároveň ředitel školy určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře. Na první nebo poslední vyučovací hodinu může být žák uvolněn se souhlasem zákonného zástupce bez náhrady
žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, stanoví ředitelka školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka nebo mu může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu podle zákona 561/2004 Sb., § 18, zákonný zástupce žáka je povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky

PRAVIDLA VZÁJEMNÝCH VZTAHŮ SE ZAMĚSTNANCI ŠKOLY

9) Pravidla vzájemných vztahů žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky

pedagogičtí pracovníci školy vydávají žákům a zákonným zástupcům žáků pouze takové pokyny, které bezprostředně souvisí s plněním školního vzdělávacího programu, školního řádu a dalších nezbytných organizačních opatření
informace, které zákonný zástupce žáka poskytne do školní matriky nebo jiné důležité informace o žákovi (např. zdravotní způsobilost) jsou důvěrné a všichni pedagogičtí pracovníci se řídí zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů
vyzve-li ředitelka školy nebo jiný pedagogický pracovník zákonného zástupce k osobnímu projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka, konzultuje termín schůzky se zákonným zástupcem
všichni pedagogičtí pracovníci se povinně zúčastňují třídních schůzek, konzultačních hodin, na kterých informují zákonné zástupce žáka o výsledcích výchovy a vzdělávání (sdělují jim všechny závažné známky a informují je o každém mimořádném zhoršení prospěchu, prostřednictvím sešitů, třídních katalogů a žákovských knížek. Souhrnné hodnocení píší ve čtvrtletí do žákovských knížek tak, aby byla zajištěna informovanost rodičů o prospěchu a chování žáků podle požadavků klasifikačního řádu, kontrolují, zda rodiče sledují zápisy v žákovských knížkách.
učitelé věnují individuální péči dětem z málo podnětného rodinného prostředí, dětem se zdravotními problémy, dbají, aby se zdraví žáka a zdravý vývoj nenarušil činností školy, berou ohled na výsledky lékařských vyšetření, zpráv o vyšetření v pedagogicko-psychologických poradnách a na sdělení rodičů o dítěti
s problémy a žádostmi se žák nejprve obrací na třídního učitele, do ředitelny chodí jen v nutných případech nebo na doporučení učitele
podněty žáků jsou řešeny na třídnických hodinách

10) Pravidla vzájemných vztahů žáků, zákonných zástupců se zaměstnanci ve škole

zaměstnanci školy, žáci školy a zákonní zástupci žáků se vzájemně respektují, snaží se o vstřícnou atmosféru školy
zaměstnanci školy, žáci školy a zákonní zástupci žáků dbají na dodržování základních společenských pravidel a pravidel slušné a zdvořilé komunikace
zaměstnanci školy, žáci školy a všechny další osoby, pohybující se ve škole dbají na udržování pořádku a čistoty ve všech prostorách školy
žáci nebrání pracovníkům školy vykonávat jejich povolání nevhodným chováním, při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech, při poskytování školských služeb jsou partnery, kteří se navzájem respektují, v případě kritiky respektují důstojnost kritizovaného a jeho právo se ke kritice vyjádřit
úmyslné fyzické i hrubé slovní útoky kohokoliv, vůči druhé osobě jsou považovány za závažné porušení školního řádu a vedení školy z takového jednání vyvodí důsledky v souladu s pracovně právními předpisy a ustanoveními zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona (§ 31 odst. 3)

II. Provoz a vnitřní režim školy
1) Povinnosti žáků:

do budovy školy vstupují jen hlavním vchodem, totéž platí pro odchod z budovy
zdržují se v šatnách pouze při příchodu a odchodu ze školy, v průběhu vyučování je vstup žáků do šaten povolen jen se svolením vyučujícího a za doprovodu šatnáře
boty a svrchní části oděvů, v nichž přišli do školy, odkládají ve školní šatně (při odchodu ze školy si žádné věci v šatnách nenechávají)
nenechávají v šatně cenné předměty (např. mobilní telefony) a peníze
pohybují se po škole jen v domácí obuvi (vztahuje se i na mimoškolní a zájmovou činnost)

2) Režim dne – obecné zásady provozu v budově školy:

školník odemyká budovu v 6.00 a uzamyká v 16. 30 hodin
vstup do budovy je zajištěn zabezpečovacím systémem (elektronický vrátný) a vrátným, který kontroluje, doprovází a zapisuje příchozí návštěvy do návštěvní knihy
osoby, které nejsou zaměstnanci školy, zazvoní na příslušnou osobu, neboť škola je uzamčena, a nahlásí důvod své návštěvy, při vstupu jsou zkontrolováni vrátným
po ukončení provozu v nové budově jsou do prostor Výtvarné dílny uzamčeny všechny dveře mimo vchody, které slouží k zajištění provozu Výtvarné dílny
školník může pracovníkům školy zapůjčovat klíče od budov pouze z provozních důvodů (proti jejich podpisu) jen na nezbytně potřebnou dobu a pouze se souhlasem ředitelky školy
akce v budově školy po ukončení běžného provozu a jejím uzamčení školníkem lze provádět pouze na základě písemně uzavřených nájemních smluv s fyzickými či právnickými osobami se souhlasem ředitelky
o pořádání vlastních školních akcí po ukončení pravidelného provozu rozhoduje ředitelka školy, který určí zodpovědnou osobu
žákům 1. – 5. třídy, kteří navštěvují školní družinu a jejichž rodiče požádali o dozor, je povolen přístup do školní budovy od 6.00 (za podmínek stanovených provozním řádem školní družiny se shromažďují v ŠD stejně jako dojíždějící žáci), dozor vykonává vychovatelka ŠD podle pokynů vedoucí vychovatelky
dozor nad žáky, kteří mají další vyučování nebo nepravidelnou činnost (laboratorní práce, doučování, třídnickou hodinu, nácviky, kroužky a podobně) vykonávají ti pedagogičtí a dobrovolní pracovníci, kteří si je pozvali (přitom dbají na to, aby byli přítomni 15 minut před zahájením činnosti), žáci, kteří docházejí na dělené hodiny, nastupují deset minut před jejich zahájením
odchody žáků do odborných učeben, stěhování tříd, odchody do výuky mimo budovu školy se provádějí vždy v době přestávek podle pokynů příslušného vyučujícího
rozvrh mimotřídních zaměstnání je uložen v ředitelně, veškeré akce konané ve škole mimo rozsah vyučování musí být schváleny ředitelstvím školy
po ukončení vyučování (po poslední vyučovací hodině ve třídě) žáci uklidí svá místa a učebnu, zvednou židle, do šatny odvádí žáky se všemi věcmi vyučující poslední hodiny vyučovacího bloku
ti žáci, kteří se nestravují ve školní jídelně, odcházejí ze šaten domů, ostatní odvede vyučující na oběd (žáci 1. – 5. ročníku, kteří navštěvují školní družinu, odkládají si věci do svého oddělení v ŠD)
žáci mají možnost v době polední přestávky, která není součástí povinného vyučování, pobývat ve škole. Rodiče dětí, kteří zájem o zajištění pravidelného pobytu dítěte ve škole na uvedenou dobu „aktivně“ projeví, sdělí takovou skutečnost škole prostřednictvím elektronické žákovské nebo formou podepsané písemné žádosti, kterou odevzdají třídním učitelům. Vymezeným prostorem se zajištěným dohledem pro přihlášené žáky jsou pouze šatny na nové budově školy. V jiných místnostech na škole se nesmí zdržovat. Žák může být kdykoliv z poledního dohledu opět „odhlášen“ zákonným zástupcem.
žáci, kteří nejsou přihlášeni k pobytu ve škole na dobu polední přestávky, čekají na zahájení odpolední výuky před školou nebo v případě nepříznivého počasí v prostoru určeném vyučujícím, a to nejdříve 15 minut před zahájením, dozor nad nimi vykonává ten vyučující, který odpolední výuku provádí (po ukončení vyučování odvede žáky do šaten a vyčká odchodu všech žáků z budovy školy)
provoz školní družiny se řídí vlastním řádem, je závislý na rozvrhu 1. – 5. tříd a je ukončen v 16.30 hodin

3) Ustanovení k dozoru a službám žáků:

žákovská služba ve třídě je určována třídními učiteli a vyučujícími pro své předměty
pořádková služba se střídá po týdnech, služby trvalé po půl roce nebo trvají po celý rok (organizují třídní učitelé)
1. dohlíží na pořádek ve třídě
2. dbá na dodržování zásad školního řádu
3. přináší podle pokynů vyučujících pomůcky do učebny, dbá o čistotu tabule, přípravu tříd, přináší třídní knihu (za zapsání nepřítomných žáků v hodině zodpovídá vyučující)
4. jestliže se po zazvonění do 5 minut nedostaví vyučující, oznámí to služba do sborovny nebo ředitelství školy
5. po ukončení vyučování zkontroluje třídu, čistotu v lavicích, postará se o odstranění nedostatků, dbá, aby žáci chodili do třídy přezutí
třídní zdravotníci (pokud budou rozhodnutím třídního učitele zavedeni)
1. konají služby ve 3.–9. ročníku podle pokynů třídního učitele
2. dbají o čistotu a pořádek ve třídě
3. pomáhají při ošetřování drobných úrazů žáků
služba v šatně
1. je určována třídním učitelem
2. přichází do šatny včas, jako první žáci
3. dohlíží na to, aby žáci ukládali své oděvy a boty na určená místa
4. zamyká šatnu vždy, když je zahájena výuka
5. po ukončení se stará, aby si všichni žáci uložili své ponechané věci do zavěšených tašek a sáčků (nic nezůstává ležet na zemi), neuložené věci budou shromažďovány ve skladu u pana školníka, žáci se je budou moci vyzvednout za přítomnosti třídního učitele

4) Pobyt žáků ve škole v době mimo vyučování:

žákům 1. – 5. třídy, kteří navštěvují ŠD, případně těm, jejichž rodiče požádali o dozor, je povolen přístup do budovy školy od 6.00 hodin, shromažďují se v určeném oddělení ŠD – dozor nad žáky vykonává p. vychovatelka podle pokynů ved. ŠD
vstup žáků do školy je povolen 20 minut před zahájením vyučování
žáci, kteří se nestravují ve školní jídelně, odcházejí ze šaten domů, ostatní odvede vyučující na oběd
po ukončení vyučování (po obědě v ŠJ) opustí žáci školu
k odpolední výuce (k práci v zájmovém kroužku) nastupují 10 minut před zahájením činnosti, zachovávají všechna ustanovení školního řádu, dozor nad těmito žáky vykonávají ti pedagogičtí pracovníci, kteří je budou vyučovat nebo si žáky pozvali
přihlášení žáci prvního stupně mohou využít ve volném čase ŠD, provoz ŠD se řídí samostatným řádem
žáci druhého stupně se mohou v případě nepříznivého počasí se souhlasem dozírajícího pracovníka v době před vyučováním zdržovat v prostorách šatny

5) Časové rozvržení vyučování (upraveno s ohledem na dojíždějící žáky):

vstup žáků (kteří nenavštěvují ŠD) do budovy školy před dopoledním vyučováním nejméně 20 minut předem
začátek dopoledního vyučování v 7.45
vstup žáků do budovy školy před odpoledním vyučováním nejméně 15 minut předem
žáci prvního až pátého ročníku mohou mít v dopoledním vyučování nejvýše 5 vyučovacích hodin, žáci šestého až devátého ročníku nejvýše 6 hodin
počet vyučovacích hodin týdně v jednotlivých ročnících a předmětech je stanoven školním vzdělávacím programem
přestávky mezi vyučovacími hodinami jsou nejméně desetiminutové
po druhé vyučovací hodině se zařazuje jedna přestávka v délce nejméně 15 minut
přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním trvá nejméně 35 minut
ukončení odpoledního vyučování 14.15

vyučování je organizováno jako denní podle předem rozvrhu hodin schváleného ředitelkou školy
rozvrh hodin je umístěn v jednotlivých třídách, musí být podepsán třídním učitelem a ředitelkou školy
u dveří odborných a kmenových tříd je umístěn rozvrh přítomných třídních kolektivů
výjimečné změny v rozvrhu hodin (na druhém stupni ZŠ) jsou povoleny v zájmu žáků a jedině se souhlasem ředitelství školy

dopolední vyučování

7 ¹⁰	nástup dozírajících učitelů
7 ²⁵	úvodní zvonění nástup žáků ped. prac. do školy
7 ⁴⁰	první zvonění
7 ⁴⁵ – 8 ³⁰	první hodina
8 ³⁰ – 8 ⁴⁰	první přestávka 10 min.
8 ⁴⁰ – 9 ²⁵	druhá hodina
9 ²⁵ – 9 ⁴⁵	přestávka 20 min.
9 ⁴⁵ – 10 ³⁰	třetí hodina
10 ³⁰ – 10 ⁴⁰	přestávka 10 min.
10 ⁴⁰ – 11 ²⁵	čtvrtá hodina
11 ²⁵ – 11 ³⁵	přestávka 10 min.
11 ³⁵ – 12 ²⁰	pátá hodina
12 ²⁰ – 12 ³⁰	přestávka 10 min.
12 ³⁰ – 13 ¹⁵	šestá hodina

odpolední vyučování

13 ¹⁵ – 13 ⁵⁰	přestávka 35 min.
13 ⁵⁰– 14 ³⁵	sedmá hodina

třídnická hodina nejméně jednou měsíčně (TU zapíše záznam o konání do třídní knihy)

6) Režim akcí mimo školu

bezpečnost a ochranu zdraví žáků při akcích a vzdělávání mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje škola vždy nejméně jedním zaměstnancem školy – pedagogickým pracovníkem. Společně s ním může akci zajišťovat i zaměstnanec, který není pedagogickým pracovníkem, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům.
při organizaci výuky při akcích souvisejících s výchovně vzdělávací činností školy mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřeným vedením akce, podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků.
při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, nesmí na jednu osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví žáků připadnout více než 25 žáků. Výjimku z tohoto počtu může stanovit s ohledem na náročnost zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ředitel školy. Škola pro plánování takovýchto akcí stanoví tato pravidla – každou plánovanou akci mimo budovu školy předem projedná organizující pedagog s vedením školy zejména s ohledem na zajištění BOZP. Akce se považuje za schválenou uvedením v týdenním plánu práce školy, kde zároveň s časovým rozpisem uvede ředitel školy jména doprovázejících osob.
při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, kdy místem pro shromáždění žáků není místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje organizující pedagog bezpečnost a ochranu zdraví žáků na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce oznámí organizující pedagog nejméně 2 dny předem zákonným zástupcům žáků a
to zápisem do EduPage nebo žákovské knížky, nebo jinou písemnou informací.
při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky prokazatelně poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy a výlety tříd, lyžařské kursy, školy v přírodě platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají všech pokynů pracovníků tohoto zařízení.
pro pořádání mimoškolních akcí platí zvláštní směrnice školy zahrnující i oblast bezpečnosti a ochrany zdraví žáků (lyžařské výcvikové kurzy, zahraniční výjezdy, školní výlety), za dodržování předpisů o BOZP odpovídá vedoucí akce, který je určen ředitelem školy
součástí výuky je také výuka plavání, lyžařský výcvik. Do výuky mohou být zařazeny také další aktivity jako bruslení, školy v přírodě, atd. Těchto aktivit se mohou účastnit pouze žáci zdravotně způsobilí, jejichž rodiče o tom dodají škole písemné lékařské potvrzení ne starší jednoho roku.
chování žáka na mimoškolních akcích je součástí celkového hodnocení žáka včetně klasifikace na vysvědčení.
při zapojení školy do soutěží bezpečnost a ochranu zdraví žáků po dobu dopravy na soutěže a ze soutěží zajišťuje vysílající škola, pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne
jinak. V průběhu soutěže zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků organizátor.
u sportovních soutěží, uměleckých soutěží a dalších soutěží, kde to charakter soutěže vyžaduje a je to dáno organizačním řádem soutěže, zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků vysílající škola v plném rozsahu, pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak

III. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

Ve všech budovách a prostorách školy platí přísný zákaz:

požívání alkoholu
kouření vč. elektronických cigaret
používání ponorných elektrických vařičů
ponechávat peníze v hotovosti a osobní cenné věci volně ve stolech, skříních, ve třídě, v kabinetech a ponechávat je ve škole přes noc

2) Poučení žáků

škola zajistí, aby žáci byli v potřebném rozsahu prokazatelně upozorněni, poučeni nebo podrobně instruováni o možném ohrožení zdraví a bezpečnosti při všech činnostech, jichž se účastní při vyučování a výchově nebo v přímé souvislosti s tím. Budou současně seznámeni se školním řádem, zásadami bezpečného chování, případně s ustanoveními bezpečnostních předpisů a pravidel, obecných i školských, pokud se vztahují na příslušnou činnost. Pokud to stanoví bezpečnostní předpisy nebo je-li to odůvodněno rizikem takové činnosti, budou žáci z těchto znalostí přezkoušeni
o provedeném poučení žáků učiní vyučující záznam do třídní knihy (výkazu o zájmové činnosti, dokumentace školní družiny). Žáky, kteří nebyli v době poučení přítomni, budou poučeni v nejbližším vhodném termínu. Ve složitějších případech, zejména při instruování o obsahu závažných bezpečnostně technických předpisů a pokynů, pořídí vyučující zápis podepsaný žáky, z něhož lze podle potřeby zjistit konkrétní obsah provedené instruktáže
pro společné akce tříd – lyžařské výcvikové kurzy, výlety a další akce platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými budou žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se žáci mimo jiné podřizují vnitřním řádům těchto zařízení a dbají všech bezpečnostních pokynů jejich pracovníků

3) Žáci mají povinnost:

dodržovat školní řád, vnitřní řády, předpisy a pokyny školy a školského zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni, pokyny pedagogických pracovníků školy k ochraně zdraví a bezpečnosti (např. v Tv při činnostech, kde je zvýšená možnost ohrožení zdraví, odkládají žáci na určená místa ozdobné a jiné předměty jako náramky, náušnice, náhrdelníky, prsteny, ozdobné kroužky aj.)
ihned hlásit vyučujícím jakékoliv zdravotní problémy (zejména v hodinách Tv), pokud se doléčují (zotavují) po nemoci a nemohou cvičit, doloží tuto skutečnost písemnou zprávou od zákonného zástupce, případně lékaře
dodržovat pravidla hygieny a bezpečnosti ve škole i mimo školu, při každé činnosti chránit zdraví své i zdraví svých spolužáků, mít na paměti nebezpečí úrazu
chovat se o přestávkách ukázněně
řídit se ustanoveními tohoto školního řádu, vnitřního řádu školní družiny, provozních řádů odborných učeben, tělocvičny, školní družiny, školního pozemku a jídelny, se kterými byli seznámeni, pokyny učitelů, vedoucích zájmových útvarů a ostatních zaměstnanců školy

4) Žáci mají právo na:

ochranu před sociálně patologickými jevy (jakýmkoliv tělesným či duševním násilím, projevy diskriminace, nepřátelství, urážením nebo zneužíváním, nedbalým zacházením, před kontaktem s narkotiky a psychotropními látkami, před všemi formami sexuálního zneužívání)
ochranu před škodlivými informacemi
svobodu myšlení, svědomí a náboženství (omezení práva lze vztahovat jen k ochraně veřejné bezpečnosti, pořádku, zdraví, morálky nebo základních práv a svobod jiných)
svobodné vyjádření vlastních názorů ve všech záležitostech, které se jich dotýkají (názory musí respektovat práva a pověst jiných, veřejný pořádek, veřejné zdraví nebo morálku), na přiměřenou pozornost ze strany pracovníků školy k těmto názorům
ochranu svého soukromého života, rodiny, domova nebo korespondence, cti a pověsti
informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání
na využití preventivních programů, které slouží k vhodné orientaci v dané oblasti

5) Žáci mají zakázáno:

o přestávkách a v době vyučování opouštět budovu školy bez souhlasu učitele (v případě nevolnosti žáka lze opustit budovu pouze v doprovodu rodičů nebo jiné pověřené osoby)
vstupovat bez doprovodu učitele do kabinetů, sboroven, do provozních prostor (strojovny, dílen, kotelny, provozu kuchyně ŠJ, skladů učebnic, provozního materiálu)
zdržovat se mimo vyučování v
prostorách školy, pokud nad nimi není vykonáván dozor způsobilou osobou
nosit do školy věci, které by mohly ohrožovat mravní výchovu žáků
nosit předměty, které mohou při nesprávném používání ohrozit zdraví spolužáků (zábavnou pyrotechniku, zbraně, in-line brusle, koloběžky, skateboardy a podobně), tyto předměty nelze odkládat v šatnách ani v jiných společných prostorách (snižují bezpečnost pohybu žáků v době mimořádných událostí)
nosit, držet, distribuovat a zneužívat návykové látky v areálu školy a jejím blízkém okolí i při všech akcích pořádaných školou (kouření, požívání alkoholických nápojů a podobně) – porušení tohoto zákazu bude hodnoceno jako hrubý přestupek proti školnímu řádu s následným vyvozením přísných sankcí včetně snížení známky z chování; v případě porušení tohoto ustanovení zajistí pracovník školy bezpečnost všech žáků, informuje neprodleně vedení školy a bude postupováno podle zpracované směrnice
(prevence sociálně patologických jevů)
v době vyučování, při kulturních a společenských akcích pořádaných školou žvýkat žvýkačku
organizovat nebo se jakkoliv podílet na kyberšikaně žáků a pracovníků školy, získávat a rozšiřovat z internetu informace podporující rasovou či jinou nesnášenlivost, ohrožující mravnost, návody na výrobu látek ohrožující zdraví, bezpečnost a podobně
pořizovat a následně rozšiřovat audiovideo a textové soubory obsahující projevy násilného, vulgárního, rasistického chování a jednání

IV. Podmínky zacházení s majetkem školy nebo školského zařízení

1) Žáci mají povinnost:

zacházet šetrně s veškerým majetkem, vybavením školy a výzdobou školy
okamžitě oznámit vyučujícímu poškození školního zařízení a vybavení
šetrně nakládat se zapůjčeným vybavením školy (učebnice, kalkulačky a podobně)

Pokud žák svévolně poškodí nebo zničí majetek školy, žáků, učitelů či jiných osob i přes zajištěný dohled ze strany školy nad žákem, bude od rodičů požadována náhrada na odstranění škody.

Při vzniku závažnější škody nebo při nemožnosti vyřešit náhradu škody s rodiči bude událost hlášena k dalšímu řešení Policii ČR, případně orgánům sociální péče.

2) Žáci mají zakázáno:

při práci s počítači měnit jejich nastavení, kopírovat a instalovat programy bez výslovného souhlasu vyučujícího předmětu informatika či správce sítě
manipulovat s okny, žaluziemi, zámky tříd či jiných místností, ventily ústředního topení, zasahovat do elektrických zařízení, rozvodů vody a plynu

V. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

1)     Obecná ustanovení
2)     Pravidla hodnocení průběhů a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou
3)     Stupně hodnocení a jejich charakteristika, předem stanovená kritéria
4)     Zásady pro používání slovního hodnocení
5)     Komisionální a opravné zkoušky
6)     Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
7)     Způsob získávání podkladů pro hodnocení
8)     Pravidla pro sebehodnocení
9)     Vliv hodnocení na další rozvoj osobnosti žáka, na jeho přístup k celoživotnímu vzdělávání a na jeho další uplatnění ve společnosti

1) Obecná ustanovení

každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení v posledním vyučovacím dni období školního vyučování; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení
hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace“),
u žáka s vývojovou poruchou učení, rozhodne ředitelka školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka, žádost je třeba podat do 31. 12., resp. 30. 5.
V daném školním roce

2) Pravidla hodnocení průběhů a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou

hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází z posouzení míry dosažení výstupů pro jednotlivé předměty školního vzdělávacího programu.
hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné a respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků a doporučení školského poradenského zařízení
hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení
chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech
ředitelka školy působí na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů.
při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci uplatňuje učitel vůči žákovi přiměřenou náročnost a pedagogický takt
při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici
kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně v souladu se specifikou předmětu
klasifikační stupeň určuje učitel daného předmětu
v předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě
zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:

a)    průběžně prostřednictvím žákovské knížky a prostřednictvím serveru „EduPage“
b)    před koncem každého čtvrtletí (klasifikačního období)
c)    v době konzultačních hodin určených ředitelkou školy
d)    případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka
e)    v případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje vyučující ve spolupráci s třídním učitelem zákonného zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem

žák, který po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvoval školu při zdravotnickém zařízení a byl tam klasifikován za pololetí ze všech, případně jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkouší a neklasifikuje. Jeho klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byl klasifikován, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyl vyučován, se neklasifikuje.

3) Stupně hodnocení a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií

A. Chování žáka se ve škole a na akcích pořádaných školou je na vysvědčení hodnoceno stupni:

Stupeň 1 (velmi dobré)
Stupeň 2 (uspokojivé)
Stupeň 3 (neuspokojivé)

B. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

1 – výborný
2 – chvalitebný
3 – dobrý
4 – dostatečný
5 – nedostatečný

při hodnocení pomocí stupňů prospěchu se na prvním stupni použije pro zápis na vysvědčení číslice, na druhém stupni se použije slovní ekvivalent.
při hodnocení jsou výsledky vzdělávání a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména
k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.
klasifikaci výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka lze doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí vymezených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní školy
jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „uvolněn(a)“ nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „nehodnocen“

C. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni.

Žák je hodnocen stupněm prospěl(a):

a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle §14 odst. 2

b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením

c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením

d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí

při hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje jejich výkon

D. Charakteristika stupňů hodnocení prospěchu a chování – kritéria

Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:

předměty s převahou teoretického zaměření
předměty s převahou praktických činností
předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků v těchto vyučovacích předmětech vychází vyučující z požadavků učebních osnov a standardu základního vzdělání. Při klasifikaci sleduje zejména:

a)    ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů
b)    kvalitu a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti
c)    schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí
d)    kvalitu myšlení, především jeho logiku, samostatnost a tvořivost
e)    aktivitu v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim
f)     přesnost, výstižnost a odbornou i jazykovou správnost ústního a písemného projevu
g)    kvalitu výsledků činností
h)    osvojení účinných metod samostatného studia

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií

Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně; chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

převahu praktické činnosti mají na základní škole pracovní činnosti, praktika, informatika, základy techniky, domácí nauky
při klasifikaci se v těchto předmětech vychází z požadavku učebních osnov a standardu základního vzdělání. Při klasifikaci se sleduje zejména:

a)    vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem
b)    osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce
c)    využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech
d)    kvalitu výsledků činností
e)    organizaci vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti
f)     dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí
g)    hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci
h)    obsluhu a údržbu laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)
Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

Stupeň 3 (dobrý)
Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)
Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životním prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova, rodinná výchova, občanská výchova
žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu
při klasifikaci v předmětech uvedených v odst. 1 se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

a)    stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu
b)    osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace
c)    poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti
d)    kvalita projevu
e)    vztah žáka k činnostem a zájem o ně
f)    estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti
g)    v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)
Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost.

Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 (dobrý)
Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Hodnocení a klasifikace chování žáka – obecné zásady

klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli. Rozhoduje o ní ředitelka po projednání v pedagogické radě
kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) včetně dodržování Provozního řádu školy během klasifikačního období
při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná
postihování chování žáka mimo školu – rodiče je třeba vést k tomu, aby plně odpovídali za své děti v oblasti výchovné. Škola hodnotí a klasifikuje žáky především za jejich chování ve škole. Jsou-li však závažné a prokazatelné důvody udělit žákovi výchovné opatření vedoucí k posílení kázně, lze ve vážných případech přihlédnout k chování i mimo školu, jedná-li se o případy, jejichž projednávání se škola přímo účastní

E. Výchovná opatření

ředitelka školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci
třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelkou školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci
při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení v průběhu klasifikačního období uložit žákovi některé z kázeňských opatření:

a)    napomenutí třídního učitele
b)    důtku třídního učitele
c)    důtku ředitelky školy

třídní učitel neprodleně oznámí ředitelce školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitelky školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě
ředitelka školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění, uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci
udělení pochvaly ředitelky školy a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly ředitele školy se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno
stupně hodnocení z chování uděluje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, případně s dalšími vyučujícími. Kritériem pro hodnocení chování je dodržování školního řádu v průběhu klasifikačního období.
při hodnocení chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. K uděleným výchovným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže byla tato opatření neúčinná.
výchovná opatření stejného stupně mohou být udělena i vícekrát během pololetí, pokud žák porušuje pravidla jiného druhu, než za které dostal předchozí postih. Důtku ředitelky školy je možné udělit i vícekrát za stejný druh přestupků.

Napomenutí třídního učitele je udělováno za méně závažná porušování daných pravidel, a to buď za jednorázové porušení, nebo za opakované případy. Jde například o tyto přestupky:

pozdní příchody
nepřezouvání
nepořádnost, nepřipravenost na vyučování (vybavení, žákovská knížka…)
méně časté rušení výuky, které žák na základě upozornění učitele je schopen korigovat
nedodržování pravidel slušného chování (běžných společenských norem jako je slušné vyjadřování, pomoc druhému …)

Důtka třídního učitele je udělována jednak v případě, kdy po udělení napomenutí třídního učitele nedošlo ke zlepšení chování a jednak při závažnějším porušení pravidel, jako
je například:

časté rušení výuky, které žák není schopen ani po napomenutí učitelem účinně korigovat
fyzické napadení spolužáka, které ale nemá za následek újmu na zdraví
velmi hrubé a vulgární vyjadřování ke spolužákům
zlomyslné chování, zesměšňování, poškozování věcí, pomlouvání vůči spolužákům
nedovolené opuštění školy
nošení nebezpečných předmětů do školy
neomluvená absence

Důtka ředitelky školy je udělována jednak v případě, kdy ani po udělení důtky třídního učitele se chování žáka nezlepšilo a jednak v případech obzvláště hrubého porušení pravidel,
jako je například:

krádež
vandalství
ublížení na zdraví
nošení, propagace, užívání nebo distribuce návykových látek
slovní či fyzický útok vůči učiteli nebo jakémukoliv pracovníkovi školy
šikanování nebo hrubé násilí vůči spolužákovi
neomluvená absence

zákonný zástupce žáka má v případě svého zájmu právo projednat udělení jakéhokoli výchovného opatření osobně s třídním učitelem nebo ředitelkou školy. Udělení důtky ředitelky školy je se zákonným zástupcem projednáno vždy, a to zpravidla ředitelem školy, ve výjimečných případech třídním učitelem.
pokud žák často porušuje pravidla školního řádu a není schopen své chování zlepšit ani po udělení některého z výše uvedených výchovných opatření nebo pokud je hodnocení jeho chování trvale spíše negativní, svolá ředitelka školy k projednání hodnocení chování žáka společnou schůzku zástupců školy (člen vedení, třídní učitel, výchovný poradce) a zákonných zástupců žáka. Z tohoto jednání je pořízen zápis. Cílem jednání je dosáhnout účinné spolupráce rodiny a školy při nápravě chování žáka.

Obecné zásady pro uplatnění jednotlivých stupňů při hodnocení chování

Chování velmi dobré
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Chování uspokojivé
Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a ustanovení školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo řádu školy, případně se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Zpravidla se přes napomenutí či důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob, podniká slovní útoky vůči pracovníkům školy.

Chování neuspokojivé
Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu školy nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitelky školy dopouští dalších přestupků, podniká hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky vůči pracovníkům školy.

4) Zásady pro používání slovního hodnocení

při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a
osobnostním předpokladům a věku.
slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka

Výběr kritérií (možnost úprav)

intelekt: obecné rozumové schopnosti (inteligence); speciální dovednosti (např. matematicko–logické, jazykové a jiné); organizační schopnosti; bystrost; plánovitost; předvídavost; formy myšlení
fantazie: bohatost fantazijních představ; tvůrčí fantazie; rekonstrukční fantazie; umělecká fantazie
vyjadřovací schopnosti: řeč: vytříbená, stručná, bohatá, výrazná, spisovná, jasná, výstižná
paměť: rychlost vštípení látky; délka zapamatování; rychlost vybavování; kvalita obsahu zapamatované látky; objektivní nebo subjektivní typ (zkresluje skutečnost)
pozornost: vytrvalost pozornosti; délka a hloubka pozornosti
city: soucitnost s druhými; citový vztah ke zvířatům a věcem; hloubka; rychlost a trvalost citů; estetické, intelektuální a etické city
temperament: vzrušivost; živost; rychlost reakcí
povahové ladění: optimistické, pesimistické
zájmy a ideály: bohatost zájmů; kvalita zájmů; zájmy o matematiku; literaturu; hudbu; výtvarná umění; herectví; přírodu a jiné; trvalost zájmů
vztah k učení a k práci: pečlivost; zájem o učení; zájem o manuální práci; zájem o duševní práci; spolupracuje se školou; životní cíl a zaměření
vztah k učitelům a představeným: uznává autoritu učitele a školy; přímost; úslužnost; ochota; uctivost; nebojácnost; poslušnost
vztah k lidem a spolužákům: společenskost; ochota pomoci; slušnost ve vystupování; něžnost; poddajnost; ústupnost – neústupnost; altruismus; důvěřivost; soucitnost; ohleduplnost; spravedlivost; neagresivní chování
extroverze – introverze: společenskost – uzavřenost; rád – nerad se stýká s druhými; uzavřenost – otevřenost
společenské způsoby a vystupování: zdvořilost; jemnost; takt; družnost; milé vystupování; ochota a úslužnost; osvojené návyky chování
volní vlastnosti: vytrvalost; cílevědomost; snaživost (píle); neústupnost při překonávání překážek; smysl pro povinnost; zodpovědnost; plnění povinností; dochvilnost
samostatnost: úkoly řeší samostatně; samostatnost v řešení životních situací (obstará nákup, zajistí vzkazy a podobně)
smysl pro pořádek: pořádnost a úklid vlastních věcí; pečlivost v uspořádání školních pomůcek, sešitů a knih
ctižádost: zvýšená – snížená; přiměřená (zdravá)
sebehodnocení: sebekritičnost; přeceňuje se – podceňuje se
nebojácnost: není trémistou; dovede oponovat názorům, s nimiž nesouhlasí; statečnost
dominance – submisivita: chce řídit druhé; chce organizovat; panovačnost; neústupnost – ústupnost; kompromisnost; tolerantnost; chce být veden
mravní vlastnosti: upřímnost; pravdomluvnost; otevřenost; smysl pro pravdu; smysl pro nestrannost; altruismus (již uvedeno); dobré chování; zodpovědnost (již uvedeno); čestnost, zásadovost; ukázněnost; hrdost; svědomí
sociální aktivita: iniciativnost; společenská akce; průbojnost; zapojení do diskusí; hlásí se často ve vyučování; navrhuje nové věci
motorika: pohybová obratnost celková; jemná koordinace pohybů prstů a rukou (zručnost); má rád ruční práce

Poznámka:
u některých znaků nelze určit, zdali jde o znak kladný nebo záporný z etického hlediska (viz např. temperament). U některých nelze určit ani jejich opak, neboť se jich užívá jen v pejorativním smyslu (viz jazykové zvláštnosti). Seznam lze chápat také z různých pohledů a lze jej rozšiřovat.

Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace

Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení

Prospěch

Ovládnutí učiva předepsaného osnovami:

1 – výborný (ovládá bezpečně)
2 – chvalitebný (ovládá)
3 – dobrý (v podstatě ovládá)
4 – dostatečný (v podstatě ovládá s dopomocí)
5 – nedostatečný (neovládá)

Úroveň myšlení

1 – výborný (pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti)
2 – chvalitebný (uvažuje celkem samostatně)
3 – dobrý (menší samostatnost v myšlení)
4 – dostatečný (nesamostatné myšlení)
5 – nedostatečný (odpovídá nesprávně i na návodné otázky)

Úroveň vyjadřování

1 – výborný (výstižné a poměrně přesné)
2 – chvalitebný (celkem výstižné)
3 – dobrý (myšlenky vyjadřuje ne dost přesně)
4 – dostatečný (myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi)
5 – nedostatečný (i na návodné otázky odpovídá nesprávně)

Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští

1 – výborný (užívá vědomostí a dovedností spolehlivě a uvědoměle, pracuje samostatně, přesně a s jistotou)
2 – chvalitebný (dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb)
3 – dobrý (řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby)
4 – dostatečný (dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává)
5 – nedostatečný (praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí)

Píle a zájem o učení

1 – výborný (aktivní, učí se svědomitě a se zájmem)
2 – chvalitebný (učí se svědomitě)
3 – dobrý (k učení a práci nepotřebuje větších podnětů)
4 – dostatečný (malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty)
5 – nedostatečný (pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné)
Chování (viz bod dvě tohoto řádu)

5) Komisionální a opravné zkoušky

Postup žáka do vyššího ročníku

do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem, pokud mu nebylo povoleno opakování z vážných zdravotních důvodů
do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka
nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí
nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník ředitelka školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti, nejdéle však do konce školního roku, v němž dosáhne osmnáctého roku věku
žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. Ředitelka školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném
stupni již opakoval ročník.

U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitelka školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně.

Odvolání proti klasifikaci

má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci 1. nebo 2. pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dověděl, nejpozději však do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení požádat ředitelku školy o komisionální přezkoušení
je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, požádá zákonný zástupce krajský úřad, komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo
v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka
v případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitelka, je-li vyučujícím žáka v daném
předmětu ředitelka, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka tímto stanoveným řádem
v případě zjištění porušení těchto pravidel ředitelka školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní. Nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti

Komisionální zkoušky

komisi pro komisionální přezkoušení (dále jen „přezkoušení“) jmenuje ředitelka školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitelka školy, jmenuje komisi krajský úřad
komise je tříčlenná a tvoří ji:

a) předseda, kterým je ředitelka školy, popřípadě jím pověřený učitel zkoušející školy, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitelka školy, krajským úřadem
jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy
b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu
c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání

v odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na základě žádosti krajského
úřadu účastní školní inspektor
výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitelka školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci
prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení
o přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy
žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení
konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitelka školy v souladu se školním vzdělávacím programem
vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku

Opravné zkoušky

žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky
opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelkou školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitelka školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku

6) Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování
při zdravotním znevýhodnění se jedná o zdravotní oslabení, dlouhodobou nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání
sociálním znevýhodněním se rozumí:

a)    rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy
b)    nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova
c)    postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území ČR podle zvláštního právního předpisu

škola zohlední příznaky specifické poruchy učení nebo chování v hodnocení a klasifikaci žáka, po konzultaci se speciálním školským zařízením může individuálně upravit způsob hodnocení a klasifikace žáka v jednotlivých předmětech
při hodnocení a klasifikaci žáků bude upřednostňována motivační složka hodnocení (hodnocení jevů, které žák zvládl). Je vhodné používat různých forem hodnocení – hodnocení s uvedením chyb, bodové hodnocení
např. při výuce jazyků bude upřednostňováno ústní osvojování, doplňování textů, omezeno psaní diktátů a individuálně upraven způsob psaní, při čtení bude využíváno kratších textů – bude kontrolováno porozumění, při psaní preferováno kritérium čitelnosti před úpravností
u žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitelka školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka
hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace“), slovně nebo kombinací obou způsobů
žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy při částečném osvobození nebo při úlevách doporučených lékařem bude klasifikován v tělesné výchově s přihlédnutím k druhu a stupni postižení a k jeho celkovému zdravotnímu stavu
škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace
při klasifikaci žáka je možné upřednostňovat také širší slovní hodnocení

Pozn.: vyučující sdělí ostatním žákům vhodným způsobem podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka se speciálními vzdělávacími potřebami.

Hodnocení nadaných žáků

mimořádně nadaným žákem se rozumí jedinec, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých rozumových oblastech, pohybových, uměleckých a sociálních dovednostech
zjišťování mimořádného nadání žáka provádí školské poradenské zařízení
ředitelka školy může přeřadit mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě zkoušky před komisí, kterou jmenuje
obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitelka školy
za neabsolvovaný ročník nebude žákovi vydáno vysvědčení. V následujících vysvědčeních se na zadní straně uvede, které ročníky žák neabsolvoval
individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do
dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitelka školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu

7) Způsob získávání podkladů pro hodnocení

Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích předmětů a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

soustavným diagnostickým pozorováním žáka
soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připraveností na vyučování, včetně plnění domácích úkolů, nošení pomůcek
různými druhy zkoušek (ústní, písemné, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy
kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami, analýzou výsledků činností žáka
konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby také s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáků s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami učení
rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka
žák z 5. – 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení (učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů)
známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období (není přípustné přezkušovat žáky na konci klasifikačního období z látky celého tohoto období)
zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je přezkušování po vyučování v kabinetech (výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento postup doporučován psychologem)
při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě, výsledky písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů
učitel sděluje všechny známky, které bere do úvahy při celkové klasifikaci, zástupcům žáka prostřednictvím zápisu do žákovské knížky, přístupovým heslem chráněným záznamem na server Edupage, při osobním jednání na třídních schůzkách nebo konzultačních hodinách, na které jsou rodiče písemně zváni
rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace – údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoliv veřejně

Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu zejména:

neklasifikují žáky hned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden
žáci nemusí dopisovat do sešitu látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací
účelem zkoušení není nacházení mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotí se to, co umí
učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné
před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičování a zažití učiva – prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva
kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích
termín kontrolní práce (která má trvat více jak 25 minut) prokonzultuje učitel s třídním učitelem (v jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru), ostatní vyučující o tom informuje předem formou zápisu do třídní knihy; tyto kontrolní práce vyučující archivuje do konce následujícího školního roku
učitel je povinen vést soustavnou a přehlednou evidenci o každé klasifikaci žáka i o způsobu získávání známek (ústní zkoušení, písemně apod.)
v případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá učitel klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení
školy
na konci klasifikačního období zajistí vyučující zapsání známek do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost (do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená
výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole
při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (léčebné a lázeňské pobyty, dočasné umístění v ústavech apod.) respektuje vyučující známky žáka, které sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn, žák se znovu nepřezkušuje
stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období, výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly
sděleny rodičům
případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě, a to zpravidla k 15. listopadu a 15. dubnu
třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě

8) Pravidla pro sebehodnocení
(Kolář, Z., Šikulová, R.: Hodnocení žáků. Praha, Grada Publising, a.s. 2005.)

Naučit žáka procesům hodnocení a sebehodnocení je povinností školy, jedná se o proces postupný, související s rozvojem jeho myšlenkových operací (umět rozlišovat co je hodnotné, významné, podstatné)

vyučující vytváří prostor, aby se žák mohl učit procesu sebehodnocení zejména tím, že:

a) žák není pasivním objektem hodnocení, vyučující jej zapojuje do hodnocení, při hodnocení neklade důraz na „srovnávání s druhými žáky“
b)    známky nejsou jediným zdrojem motivace
c)    vedení žáka učitelem k sebehodnocení v průběhu všech vyučovacích předmětů je aktivizačním prvkem v procesu jeho učení (společná aktivita učitele a žáka)
d)    sebehodnocení umožňuje žákovi poznat své silné a slabé stránky, hodnotit svůj postup učení a jeho výsledky, aktivně se účastnit procesu hodnocení, rozvíjet pozitivní sebehodnocení a sebepojetí, být odpovědným za své výsledky v učení, rozvíjet dovednosti, které jsou užitečné pro život
e)    při sebehodnocení se snaží popsat, co se mu nedaří, co mu ještě nejde, jak bude pokračovat dál
f)     chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení, práce s chybou je důležitý prostředek učení
g)    učitelům sebehodnocení žáka umožňuje plánovat výuku tak, aby odpovídala individuálním potřebám žáků, komunikovat s rodiči a žáky, analyzovat a zkvalitňovat výuku, nastavit realistické cíle
h)    učitel v procesu zavádění žákovských hodnotících aktivit do vyučování formuluje jasně, konkrétně a pro žáky dosažitelně cíle učení
i)     rodičům umožňuje sebehodnocení žáka vhled do žákova učení, komunikovat s ním o učení, spolupracovat s dítětem na dosažení cíle učení
j)     předpokladem spolupráce učitele a žáka při učební činnosti a společných hodnotících aktivitách je navození dobrého sociálního klimatu (pozitivní přístup učitele k žákům, jejich zapojování do dění kolem nich, podpora kooperativního vyučování a vzájemné komunikace)
k)    sebehodnocení žáka je důležitou součástí hodnocení, která nenahrazuje hodnocení učitelem

žáci jsou postupně od nejnižších ročníků vedeni k dovednosti sebehodnocení, cílem je získání schopnosti objektivně hodnotit své vlastní výkony
práce s chybou je důležitým prvkem sebehodnocení, žáci jsou vedeni k dovednosti najít chybu, opravit ji a vzít si z ní ponaučení
pro sebehodnocení žáků je možné použít sebehodnotící materiály, ty se stávají součástí žákova portfolia (I. stupeň) a součástí žákových grafických výstupů jednotlivých předmětů (II. stupeň).
žáci jsou vedeni k sebehodnocení v oblasti různých kritérií vzdělávací činnosti, nejen v oblasti vědomostí a znalostí.
Učitel se žáky vybírá před sebehodnocením kritéria (například schopnost komunikace, pečlivost, pozornost, poslouchání, aktivita při hodině, ale také chování…).
žáci jsou vedeni především k pozitivnímu sebehodnocení (hodnocení toho, co se zdařilo, nikoliv toho, co se nezdařilo…)
sebehodnocení jednotlivých učebních celků se provádí až po osvojení si tématu ze strany žáků
sebehodnocení se provádí ústně nebo písemně

Kritéria hodnocení a sebehodnocení

zvládnutí výstupů jednotlivých vyučovacích předmětů v rámci individuálních
možností dítěte
schopnost řešit problémové situace
úroveň komunikačních dovedností
schopnost řešit předpokládané problémy tvůrčím způsobem, schopnost spojovat problémy do souvislostí
změny v postojích a dovednostech
míra schopnosti spolupracovat a kooperovat
míra samostatnosti

9) Vliv hodnocení na další rozvoj osobnosti žáka, na jeho přístup k celoživotnímu vzdělávání a na jeho další uplatnění ve společnosti

Hodnocení

vede u žáka k rozvoji schopností efektivního učení, plánování a organizace vlastního vzdělávání a motivuje je pro celoživotní vzdělávání
podporuje je v získávání kritického posouzení získaných výsledků a jejich využití v budoucnosti klade důraz na umění řešit problémové situace
vede žáky ke schopnosti formulovat a vyjadřovat vlastní myšlenky a názory, ke všestrannosti a účinné komunikaci
vytváří návyky spolupráce, tolerance a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám
vychovává k uvědomění si svých práv a povinností

Závěrečná ustanovení

Školní řád byl zpracován podle ustanovení § 30 zákona 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání.

Školská rada schválila 18. září 2015
Pedagogická rada projednala 17. září 2015
Školní řád nabývá platnosti dnem: 19. září 2015
Školní řád nabývá účinnosti dnem: 1. října 2015
Žáci byli seznámeni s ustanoveními řádu k počátku září s výjimkou nových bodů, které byly projednány, schváleny, nabývají platnosti dnem: 19. září 2015 zápis v TK.
Žáci byli s novými body seznámeni od 19. 9. – 30. 9. 2015, zápis v TK.
Zákonní zástupci žáků byli informováni o vydání řádu školy informací v žákovských knížkách, řád je pro ně zpřístupněn v prostorách školy a na webových stránkách školy.

Zpracovala: Regína Hajná, ředitelka školy

Za školskou radu: ing. Jiří Mlčoušek, předseda

	Soubor	Velikost
	DODATEK Č. 4 2022	531,4 KB
	DODATEK Č. 3 2018	570,8 KB
	DODATEK_C._2_2017.pdf	298,1 KB
	Dodatek_c._1.pdf	246,4 KB