Počasí nezklamalo a přivítalo nás na nádraží sluníčkem. Obavy z deště se rozplynuly, když jsme vlakem cestovali směrem na Jeseník. V dálce byla vidět úplně čistá obloha bez mráčků. Čekala nás jízda lanovkou na Šerák.

Moc jsme se na výlet těšili. Vlakem jezdíme málo a tak jsme si to užívali. Přes Glucholazy (lázně na území Polska) jsme se vydali do nejvýše položené železniční stanice v ČR – Ramzové. Odtud jsme vyjeli čtyřsedačkovou lanovkou na Čerňavu a po chvilce dvousedačkou na Šerák.

Z lanovky jsme obdivovali krásné okolí jesenických vrchů a nádherné výhledy do dálky na porostlé svahy zatím nepokácených lesů. Trošku promrzlí z lanovky jsme se vydali k chatě na Šeráku.

Lákalo nás teplo a vidina něčeho moc dobrého v restauraci. Byla moc pěkně opravená a paní obsluhující velmi příjemná. Dorazili jsme společně s další skupinou výletníků a všichni jsme chtěli rychle něco na zub. Jak nám chutnalo, nejen řízky od maminky, ale hlavně guláš v chlebu, palačinky, hranolky, krokety, horká čokoláda, borůvkové knedlíky. Moc jsme si pochutnali.

Dolů z vrcholu jsme šli pěšky. Cesta byla dost náročná a nebezpečná, v horním úseku bylo totiž mezi kameny téměř řečiště po bouřce z předešlého dne. Kameny klouzaly. Cestou jsme sledovali jen vlastní nohy. Pro pohledy do okolí jsme museli dělat zastávky.

Po namáhavém sestupu jsme ještě vyzkoušeli pěkné hřiště u penzionu vedle zastávky vlaku. Další zastavení patřilo Jeseníku. Všichni čtvrťáci si užili nákupy dárků pro rodiny.

Ve vlaku se už někteří nemohli dočkat návratu domů. Při výstupu stačilo připomenutí zítřejšího vyučování a bleskový únik všech do připravených aut svědčil o radosti – a zase doma!

Foto a text Dagmar Vopelková

Back To Top