Procvičování značek chemických prvků či anorganického názvosloví nemusí být nuda. O tom se přesvědčili žáci obou devátých tříd. Z názvů…
S nadsázkou lze odpovědět: ANO! Stačí přece párkrát přehnout papír a jste na Měsíci. Ale pěkně popořádku… Co se stane, když 50krát přehnete papír napůl? Jak tlustá bude vrstva tohoto papíru? V přírodovědném semináři pro žáky 6. tříd jsme si nejprve zkusili přehýbat papír formátu A3. Podařilo se nám to 7krát, dál to nešlo.
Podařilo se nám to 7 krát …
A tak jsme vzali pás papíru dlouhý 25 metrů a přehýbali jej (viz foto) – ale ouha, také to nešlo více než 10krát a vrstva papíru byla tlustá asi 10 cm. Nakonec jsme odhadovali, jak tlustá bude vrstva po padesátém přehnutí. Půl metru, 2 metry, 30 metrů, 2 kilometry… Nejvíc nás ale pobavil Michal s odhadem 2000 km.
Vzali jsme pás papíru dlouhý 25 metrů a přehýbali jej …
Odhalit skutečnost nám pomohla tabulka Excel na interaktivní tabuli. Nejprve zadat počet přehnutí (50) a vstupní tloušťku jednoho papíru 0,1 mm, do sloupců zadat vhodné jednotky (mm, cm, m, km) a trocha vzorečků. A pak jsme už jen valili oči, někoho by totiž mohla astronomicky velká čísla i vyděsit. Takže jak by vlastně takové schody do nebe vypadaly, nám ukazuje tabulka:
Počet přehnutí |
Tloušťka vrstvy papíru |
10 | 10 cm |
14 | 164 cm = výška člověka |
20 | 105 m = délka fotbalového hřiště |
26 | 6711 m = nadmořská výška velehor |
31 | 215 km = vzdálenost Praha – Brno |
34 | 1 718 km = přibližně Michalův odhad |
42 | 439 805 km = vzdálenost větší než Země – Měsíc |
43 | 112 589 991 km = 3/4 vzdálenosti Země – Slunce |
Dalšího komentáře netřeba. Snad jen známý citát: Matematika je královna věd!
P. S. V následujícím semináři se pak šesťáci přesvědčili ještě o jedné překvapivé věci: kolik práce dá sepsání smysluplné zprávy o tomto pokusu v textovém editoru Word. I tento úkol však někteří zvládli na jedničku!
Foto a text Milan Pokorný