V 5. B se nedávno odehrála zcela neobyčejná mise. Všichni žáci dostali za úkol stát se badateli, tvůrci a hvězdnými průvodci…
Teprve dva měsíce jsme žáky druhé třídy, a už toho hodně víme. Učíme se, jaký význam má les, které rostliny jsou něj typické, jaké plody můžeme sbírat, a které si raději jen z uctivé vzdálenosti prohlédneme (rulík zlomocný, vraní oko).
Mechy, kapradiny a …
Rozlišujeme stromy jehličnaté a listnaté a mnoho jich umíme také pojmenovat. To víme z hodin prvouky, kde se vše dovídáme z učebnice a prostřednictvím interaktivní tabule.
Modely přírodnin…
Pozorujeme modely přírodnin a zkoumáme živé organismy v prostředí naší třídy (houby, mechy, větvičky…).
Natáhni metr…
V matematice zjišťujeme kolik je 1 m, čím se dá změřit, jaké měřidlo délky je vhodnější na různá měření. Vše zkoušíme prakticky u nás ve třídě. Práce ve skupinách je prima, jedna skupina měří a druhá kontroluje přesnost. Společnými silami ověřujeme, jak je široký stupínek před tabulí, kolik měří dveře skříňky, jaké rozměry má velký i malý sešit do matematiky a jak dlouhý je náš koberec. Také jsme zjišťovali, kolik kroků se vejde do 2 m, 6 m, 7m .
Ententýky, dva špalíky…
Abychom toho nevěděli málo, přidali jsme si také pochopení notové osnovy, not, pomlk, taktové čáry. To vše velmi jednoduše, formou hry na zobcovou flétnu. Již zahrajeme píseň Ententýky a Koza běží uličkou.
Netopýři se učí společně s dětmi…
Asi je hrajeme pěkně, protože se nám na dveře slétli všichni netopýři z půdy školy a zvědavě nás pozorují při hraní na flétnu i při dalších činnostech, kterými bystříme mozečky a učíme se.
Důležitá je kontrola…
Třeba postavit budovu podle plánu z barevných kostek. Při této činnosti nejde jen o počet kostek potřebných k realizaci stavby, ale také o pochopení perspektivy a statiky stavby.
Už jsem zvládla stavbu podle plánku…
Netopýrům se v naší třídě pravděpodobně líbí, protože nám dveře zdobí již několik dní, ale je možné, že čekají na strašidelnou Halloweenskou noc, aby se s námi mohli proletět do parku, zasoutěžit si a zatančit na reji masek.
Foto Regína Hajná, text Vladimíra Dudková