Deváťáci zpět v lavicích

Žáci devátých tříd se 12. května vrátili do školy, aby se společně se svými učitelkami českého jazyka a matematiky začali připravovat na blížící se přijímací zkoušky. Účast ve výuce je dobrovolná, děti, které se do výuky nepřihlásily, se nadále vzdělávají pouze online. Ze třídy 9. B se každé úterý a čtvrtek setkává celkem 15 dětí, šestnáctý spolužák musel posílit skupinu žáků z 9. A. Týden před nástupem do školy psali všichni žáci 9. B úvahu na téma Můj život v době pandemie. Jako třídní učitelka jsem byla upřímně zvědavá, jak se dětem distanční výuka zamlouvá, co jim vyhovuje a co jim naopak chybí. Po přečtení těchto prací tedy mohu konstatovat, že z větší části jsou naši „drobečci“ spokojeni hlavně s tím, že mají méně učení než v době běžné prezenční výuky, získali proto více volného času sami pro sebe a taky mohou chodit pozdě spát a ráno později vstávají. Na druhou stranu jim hrozně chyběl kontakt se spolužáky a také výklad učitele v předmětech, které se samostatně zvládají hůř. I těmto velkým dětem pak museli doma s některou látkou pomáhat rodiče. Samozřejmě všichni sportovci nelibě nesli uzavření kroužků, tělocvičen, hřišť a bazénů, velice neoblíbená je nutnost nosit roušku a nemožnost svobodně se setkávat s kamarády, povalování u počítače a televize se projevilo nejen v přístupu ke vzdělání (lenivíme a ztrácíme motivaci), ale  i na váze.

Teď už se naštěstí většina opatření zmírňuje, kluci a holky opět tráví volný čas spolu venku nebo v zájmových kroužcích, o to méně se jim však chce věnovat učení a každodenní školní docházka by se jim vůbec nelíbila. Z pozice učitele pozoruji, že soustředit se a pracovat děti najednou „bolí“, proto jsem za ně vděčná, že mohou alespoň dva dny v týdnu zopakovat vše, co se doma tak rychle zapomíná, a procvičit to, v čem máme mezery. Ještě nás čekají tři poslední setkání, 8. června vyrazíme na jediný termín přijímacích zkoušek na střední školy a pak můžeme pomalu začít balit. Držte nám prosím palce. A pěsti taky!

Foto a text Renata Doležalová