Hned na úvod bych chtěla pochválit mnohé žáky, od nejmenších třeťáčků, kteří se s angličtinou teprve seznamují (a už se bohužel musí potýkat s těmito nelehkými podmínkami) až po ostřílené teenagery na druhém stupni. Pomineme-li některé technické problémy (kdo viděl vtipná videa o online výuce nebo četl vtipy, tak ví, o čem mluvím) bez kterých se distanční výuka prostě neobejde, probíhají videokonference na druhém stupni téměř srovnatelně s výukou prezenční.

A to i v tom smyslu, že se jí účastní převážně žáci, kteří mají o tento předmět zájem i během běžné výuky. Každý má možnost se zeptat na vše, čemu nerozumí, procvičujeme a opakujeme učivo a příjemným bonusem je šance se vidět a slyšet. Máme tak alespoň možnost si sdělit, co během dne děláme a jak se máme (samozřejmě anglicky).

Žáčci z třetích tříd jsou také velice snaživí a šikovní, ale bohužel jsou tímto ochuzeni o spoustu skupinových a pohybových her, které k našim běžným hodinám neodmyslitelně patří. Nemůžeme si společně zazpívat ani zatancovat, tedy teoreticky můžeme, ale není to ono! I přesto se snažíme hodiny si užít stejně jako bychom byli ve škole. A na závěr dobré zprávy především pro rodiče, učitele, a snad i pro některé žáky. Od příštího týdne už se budeme vídat tváří v tvář (tedy alespoň tou nezahalenou částí) ve škole!

Foto a text Jana Samli

Back To Top