skip to Main Content

Už je to nějaký ten pátek, co mě paní ředitelka ZŠ Město Albrechtice Regína Hajná požádala, zda bych pro vás mohla udělat malé srovnání české a španělské školy. Jak asi někteří víte, můj šestiletý syn David, trvalým bydlištěm ve Španělsku, je zapsán k docházce v ZŠ Město Albrechtice. Ta je jeho takzvanou kmenovou školou. Děti starší šesti let s českou národností žijící v zahraničí by měly být zapsány podle zákona do české školy. Proto i David zahájil svůj první školní rok v 1. B třídě s paní učitelkou Václavíkovou. A moc se mu tam líbilo. Dokonce mi po týdnu školy, když už jsme se měli vracet do Španělska, řekl, že by tady klidně zůstal! 

Práce ve třídě…

Česká škola se od španělské (nebo španělská od české?) hodně liší. A to nejen ve způsobu učení, ale i v celkové organizaci školského systému, který je pro Čecha nepochopitelný. Nemá cenu tady vypočítávat všechny rozdíly, protože to bych asi nikdy neskončila. Povím vám jich jen několik. A začnu hezky popořádku. Školní rok začíná druhý týden v září a končí předposlední týden v červnu (kolem 20. června). Takže letní prázdniny tu mají děti téměř tři měsíce. Vánoční minimálně dva týdny (začínají před Vánoci a končí den po Třech králích, tedy 7. ledna) a velikonoční prázdniny jsou také nezvykle dlouhé: 11 dnů. A to ještě mají spoustu volna kvůli celostátním, krajským a místním svátkům (fiestas). Někdy máme, my rodiče, pocit, že děti jsou děti více doma než ve škole… 

 Na chodbě…

Nepovinně povinná školní docházka, nazývaná Infantil, začíná už ve třech letech. Děti do školy ještě chodit nemusí, ale všechny už ji navštěvují. Od třech do šesti let už se děti učí písmenka, číslice a začínají i číst. Je-li škola bilingvní, to je dvojjazyčná- nejčastěji anglická (jako je i ta Davidova), ale může být i německá nebo francouzská, přidávájí se dětem hodiny cizího jazyka, to znamená 1 hodina týdně včetně prvouky v tom daném jazyce. Od první třídy mají děti svého třídního tutora, který je učí alespoň jeden předmět, a dále pak rozdílné učitele na další předměty. To naše ʺhýčkáníʺ jedním učitelem na prvním stupni tady není, škoda! Délka vyučování je pro všechny děti stejná. Kromě měsíců září a červen, kdy se učí od 9 do 13 hodin, je vyučování od 9 do 14 hodin. Děti se učí v blocích po 90 minutách. Po dvou takových blocích mají velkou přestávku (recreo), která trvá 30 minut. 

Rozvrh hodin…

Ve španělských školách neexistují šatny. Jak děti přijdou zvenku, tak zasedají dolavic. Jen si v zimě sundají bundu. Tím chci říct, že papuče se taktéž nepoužívají. To byla jedna z věcí, která Davida překvapila, když zjistil, že se musí v české škole do třídy přezouvat. Podle něj ve Španělsku chybí šatny, protože ˮtam na ně není místoˮ. Do hodin tělocviku se nepřevlékají. Není kde. Podle rozvrhu děti vědí, kdy mají tělocvik a do školy si už ráno obléknou tepláky a obují tenisky.

V tělocvičně…

Vysvědčení, tak, jak ho znáte vy, tady taky není. Nejmenší děti z Infantilu jej vůbec nemají. U starších dětí šesti let se vysvědčení dává třikrát ročně (před Vánoci, před Velikonocemi a na konci školního roku). Žáci jsou hodnoceni v deseti stupních. Naše jednička odpovídá španělské 10 a 9, česká dvojka španělské 8 a 7, česká trojka španělské 6 a 5, čtyřka odpovídá 4 a 3 a pětka španělské 2 a 1. Známka z chování tady není. Chování se hodnotí v každém předmětu zvlášť. Takže, budete-li se chovat špatně v hodinách tělocviku, je možné, že vám učitel dá na vysvědčení 6 (tedy za 3!), i když jste ve třídě nejlepší. Budete-li často rušit v hodinách matematiky, může vám učitel dát 5 i přesto, že jste jedním z nejlepších počtářů. Známky tu nejsou tak důležité. Nejdůležitější je, aby žák nepropadl. Domácí úkoly mají děti v první třídě co druhý den a velmi krátké. S dalšími ročníky jejich časová náročnost stoupá tak, že nad nimi tráví i hodiny.

 

Ve třídě s kamarády…

Tak co říkáte, děti, na španělskou školu? Líbilo by se vám v ní? Jistě byste si v ní našly věci, které by byly prima, jako například ty dlouhatánské prázdniny. Na druhou stranu, chodit do školy už od tří let, to není zase taková legrace… Jak vidíte, vše má své klady a zápory. Důležité ale je, že všichni, jak španělské, tak české děti, máte možnost chodit do školy, kde nejen najdete spoustu nových a dobrých kamarádů, ale kde se i  naučíte a dozvíte hodně zajímavých věcí.

Ať se vám moc a moc daří!

Foto a text Soňa Klimešová

Back To Top