Každý rok před Velikonocemi se žáci pátých tříd naší školy pokouší uplést nejdelší pomlázku. Ani letos to nebylo jiné. Již…
Sněhová královna má pravděpodobně každou zimu dovolenou. Že jsou Vánoce na blátě, na to si již nějaký rok zvykáme, ale že ani v lednu pohled do krajiny nepřipomíná zimu, to nás tedy mrzí. Není na čem sáňkovat, bobovat a o stavění sněhuláků nemůže být ani řeč. Tak se naši nejmenší školáci rozhodli, vyrobit si ho ze dřeva.
Odpoledne po vyučování se sešli v dílnách, kde jim pan školník připravil materiál. Začali řezáním koleček z kmenu stromečku, který nám zdobil třídu o Vánocích. „I takto pěkně se dá zužitkovat, když doslouží.“ Pak do hladka kolečka osmirkovali a sněhuláka ze všech nařezaných dílů poskládali. Vše slepovali za pomoci tavné pistole. Pokračovali natíráním bílou akrylovou barvou a v závěru sněhulákovi již jen dolepili oči, nakreslili nos a knoflíky.
Šálek na jeho krku byl už jen třešničkou na dortu. Prvňáci se nechali slyšet, že se jim to ale povedlo! Sami posuďte, na to, že teprve nedávno nastoupili do školy, předvedli obdivuhodný výkon! Jsem na ně pyšná!!!
P. S. Že by se Sněhová královna konečně vrátila do práce?
Foto a text Vladimíra Dudková
Další příspěvky
