Jede Martin na koníčku, slyšíš cinkat podkovičku. Podkovičky pěkně zvoní, Na nebi se vločky honí. Louky, pole, vše je bílé,…
Na začátku října jsme v družině přešli z lesa rovnou k ohýnku. Seznámili jsme se se vším, co k rozdělání ohně patří nejen v okolí stromů. Zkusili jsme také pokus se sirkami, opakovali bezpečnost při rozdělávání ohně a u něj, stavěli hasičské vyhlídky (věže) a malovali samotné hasiče. Všichni už totiž na jisto věděli, že v případě požáru neprodleně vytáčíme 150!
K ničemu takovému naštěstí nedošlo. V úterý jsme měli již všechno nachystáno a vyrazili jsme na dvůr za školu i s buřty. I když jsme měli na poslední chvíli strach z větru, tak nám maximálně pomohl rozfoukat oheň, potom se ustálil. Kdo měl opečeno, nebo čekal, se pořádně vyřádil a vyběhal.
Buřtíky byly výborné a někteří si dokonce chtěli přidávat. Taky nám po sladkém obědě pěkně bodly! K občerstvení byl i chleba, zelenina a nějaká voda či minerálka, nic nepřišlo nazmar. Tak zase u ohýnku příští rok!
Foto paní vychovatelky, text Jitka Bartoníčková