je současným nebo bývalým pracovníkům školy, školní družiny a školní jídelny. Učitelé, vychovatelé, uklízečky, kuchařky, školníci, účetní…, se sešli u příležitosti Dne učitelů 2009. Všem přišli poděkovat představitelé Města Albrechtic, a to růží – královou květin.
Nejen vzpomínkami na školu minulosti, klady a zápory práce s dětmi, radostmi i starostmi pedagogického poslání, ale i dalším povídáním plynul čas ve společnosti kolegů a kolegyň tří generací.

Každý dostal krásnou růži ...

A co se změnilo a mění? Přibyla nová budova školy, tělovýchovný areál, přestavují se půdní prostory, připravuje se rekonstrukce jídelny, původní promítačky diapozitivů či meotary nahradily počítače, DVD, interaktivní tabule, klasickou frontální výuku pak například projektové vyučování, dříve celostátní osnovy, dnes školní vzdělávací program …
Pedagogové přísní i benevolentní, mladí i starší, oblíbení i neoblíbení, veselí i smutní…, žáci hodní i kázeňsky problémoví, vzorní i lajdáci, slušní i vulgární, tiší i hluční, citliví i tvrďáci…, v podstatě stejní, ale zároveň jiní. To je každodenní realita vývoje celé společnosti a potažmo i tak složité instituce, jakou je každá škola, tedy i ta naše „albrechtická základka.“

Text Taťána Hazuchová, foto Vladislav Hlaváček

Back To Top