Žáci 7. A a 9. A vyrazili na konci června na výlet do polské Energylandie. Vzhledem k tomu, že bylo…
Zatímco většina tříd naší školy měla svůj školní výlet již zdárně za sebou, my jsme vyrazili teprve ve čtvrtek 13. 6. 2013. Čekala nás Olomouc a velmi nabitý program. Začali jsme v Arcibiskupském paláci, kde jsme absolvovali zajímavou prohlídku s milou průvodkyní.
Zajímavá prohlídka…
Poté jsme vyrazili ke kostelu sv. Mořice, zde jsme museli zdolat více než 200 schodů, abychom si zasloužili krásný výhled z jeho 46 metrů vysoké věže nejen na celé město, ale i na samotný Praděd!
Odpočinek…
Po prohlídce barokního Sloupu Nejsvětější Trojice, který byl v roce 2000 zařazen mezi památky světového kulturního dědictví UNESCO, a netradičního olomouckého orloje se děti rozešly na oběd, musely se totiž posílit na tříhodinový program v lanovém centru.
To každý nedokáže…
Překážky v osmimetrové výšce statečně zdolaly nejen všechny děti, ale i třídní učitelka, i když se o ni pokoušel infarkt. Následoval odjezd do Domu dětí a mládeže, v němž jsme byli ubytovaní, a po horké sprše a výborné pizze jsme byli připraveni opět vyrazit, tentokrát na minigolf a do kina.
Připravuje se další skupina…
Zhlédli jsme film Podfukáři, který můžeme všem vřele doporučit, je totiž plný kouzel a překvapení. Ráno nás někteří nedočkavci vzbudili už v sedm hodin, asi se nemohli dočkat střílečky v Laser Aréně.
Skoro jako cirkusáci…
Jestli jste střílení s laserovou pistolí nikdy nezkoušeli, měli byste to o prázdninách napravit, protože šesťáci byli úplně nadšení. Poslední sportovní aktivitou našeho výletu byl bowling, a ačkoliv většina dětí vrhala bowlingovou koulí poprvé v životě, všichni si hru opravdu užívali.
Co s tím…
Pak nezbývalo než se před odjezdem pořádně najíst a nakoupit dárečky pro rodiče a sourozence, obojí jsme splnili v nákupním centru Haná. Konečně jsme tedy mohli vyzvednout naše zavazadla a vydat se k domovu.
Hurá domů…
Dětem se domů moc nechtělo, prý by v Olomouci vydržely celý týden, jenže to by nemohly vyrazit v úterý 25. 6. do Ostravy, ale o tom až zase příště.
Foto Pavlína Kostelníková a Renata Doležalová, text Renata Doležalová
Další příspěvky
